Najdete mě též na:

Blog Lidovky Facebook

Anketa

Každý rok 4. května kladu věnce k obětem II. světové války v Praze 12 Modřanech. Dělám to rád. Hrdinů zas tolik nemáme, proto vzdát jim úctu považuji za důležité. Letos jsem opět obdržel pozvání na tuto pietní akci, avšak řeším dilema. Ke kladení věnců byla pozvána i poslankyně za KSČM soudružka Marta Semelová, která je známá svým obdivem ke Klementu Gottwaldovi. Navíc tvrdí, že procesy v 50. letech byly spravedlivé. Prosím přátele o pomoc v mém rozhodování:

[0] 1. Mám stát v jedné řadě s komunistkou M. Semelovou, přemoci se a uctít hrdiny odboje za II. světové války? Nemohou za to, že lidé stále volí komunisty.

[100] 2. Mám odmítnout účast na slavnosti s odůvodněním, že komunisté řadu hrdinů z II. světové války poslali na šibenici nebo do vězení?

Aktuality

Jsme opět blíže možnosti volit ze zahraničí korespondenčně
Takový či podobný titulek jsem za posledních pět let psal několikrát. Senát PČR již třikrát navrhl novelu volebního zákona, která… další aktuality

Fotogalerie

další fotografie

TG s úsměvem

výběr evropských anekdot z publikace "Humor sbližuje" autorů Tomáše Grulicha a Václava Budinského

Jeden pán musí cestovat v zimě na motorce. Aby mu nebyla za jízdy tak velká zima na břicho, obleče si bundu obráceně, zapínáním dozadu. V zatáčce, na náledí, dostane smyk a spadne. Za chvíli tudy projíždí hlídka karabiníků, která začne s první pomocí a volá sanitku. Když přijede lékař, konstatuje, že zraněný nemá bohužel žádnou naději na záchranu a karabiníci prohlásí: „To je zajímavé, vypadalo to, že se mu vlastně ani tak moc nestalo, ale jen do chvíle, než jsme mu otočili hlavu na správnou stranu."

(italská anekdota)