Stručné dějiny Velké Chuchle

Historie Velké Chuchle je těsně spojena s dějinami jejího severního souseda, Malé Chuchle. Nejstarší zmínka o Chuchli (kdy se ještě nedělila na Velkou a Malou) je z roku 1132 od pražského biskupa Menharta, jež pobýval ve zdejší vesnici, která byla v majetku biskupství. Stala se zde tehdy příhoda, kterou zaznamenal kronikář Kanovník vyšehradský (pokračovatel Kosmovy kroniky). „Když biskup Menhart ulehal do postele, ozval se najednou silný rachot. Všichni sluhové utekli, biskup vyskočil z postele a postavil se k protější zdi vedle komína. V tom veliký kámen valící se nad vesnicí, udeřil do domu, zbořil jeho dvě stěny a dopadl na postel, z které biskup předtím unikl.“

Asi v polovině 13. století se začala Chuchle rozlišovat na větší a menší. Po různých majitelích se nakonec obě obce v roce 1455 staly součástí panství zbraslavského kláštera. Za třicetileté války byly obě obce zničeny švédským vojskem. Podle Tereziánského katastru byly v polovině 18. století v obci 2 domy a 9 hospodářských stavení. V roce 1815 byla pro obec zřízena škola, které následující rok byla postavena nová budova. V době zpracování Stabilního katastru (1843) bylo ve Velké Chuchli 32 domů, v nichž žilo 286 osob. Obec se rozvíjela pomalu. Vedle cihelny, vápenky a vápencových lomů, nebylo ve Velké Chuchli žádného průmyslu.

V roce 1922, při vzniku velké Prahy, byla Malá Chuchle přičleněna do Prahy a Velká Chuchle zůstala za katastrem hlavního města. Podle sčítání lidu v roce 1935 zde žilo 1 755 osob. Po II. světové válce, v roce 1947, zde žilo 2 074 obyvatel a tento počet se prakticky nezměnil až do roku 1968, kdy byla Velká Chuchle přičleněna k Praze.