První parlamentní akce českého předsednictví: Společné výborové setkání na téma „Pokrok v oblasti svobody, bezpečnosti a práva“

Senát společně se Sněmovnou má během předsednictví České republiky v Evropské unii zvláštní roli: spolu s Evropským parlamentem pořádá v Bruselu jednání, na která jsou pozváni zástupci ze všech parlamentů členských států EU a z Evropského parlamentu, aby diskutovali s představiteli evropských institucí o zvolených otázkách. První akce tohoto druhu - setkání výborů zabývajících se spravedlností a vnitřními záležitostmi - proběhla ve dnech 19. - 20. ledna 2009 v Bruselu v prostorách Evropského parlamentu. Debatovat pod titulem „Pokrok v oblasti svobody, bezpečnosti a práva" se sešlo na osm desítek zástupců parlamentů.

Role Senátu a Sněmovny spočívala hlavně v tom, že jsme spolu s partnerským výborem Evropského parlamentu určovali témata jednání a jeho jednotlivých panelů. Formálně byla naše role vidět díky tomu, že zástupci obou komor českého parlamentu jednání spolupředsedali a také vystupovali jako zvláštní řečníci. První zmíněné role, spolupředsedajícího, se vedle Gabriely Kalábkové (PSP) a Gérarda Depreze (EP) ujal předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Luděk Sefzig. Druhé, role pozvaného řečníka otevírajícího debatu, se zhostil jeho kolega ze stejného výboru, senátor Tomáš Grulich. Vysoká úroveň zastoupení Senátu byla podtržena také účastí předsedkyně Stálé komise Senátu pro ústavu a parlamentní procedury senátorky Jiřiny Rippelové.

Volba témat, které Senát spoluurčoval, se řídila dvěma ohledy: nabídnout parlamentářům taková témata, která jsou dnes nejen aktuální, ale také svým způsobem kontroverzní. Naše úvaha se potvrdila jako správná, protože na jednání proběhla živá výměna názorů a zkušeností, což je hlavním smyslem obdobných akcí. Prvním diskutovaným tématem byl budoucí vývoj politik v oblasti justice a vnitra. Vzhledem k tomu, že na konci letošního roku by měl být na úrovni EU schválen program kroků v dané oblasti pro období následujících pěti let, bylo zařazení této problematiky na program setkání velmi aktuální. Parlamentáři mohli Evropské komisi, která je zodpovědná za přípravu návrhu zmíněného víceletého programu, sdělit své představy a doporučení ohledně toho, čemu by se EU měla v tomto ohledu věnovat. Prominentní doporučení formuloval senátor Grulich, jelikož celou debatu otevíral jakožto zvlášť pozvaný řečník. Dalším tématem pondělního panelu byla problematika volného pohybu evropských občanů a jejich rodinných příslušníků. Diskutující krom jiného pojmenovali několik problémů v uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů EU a jejich rodinných příslušníků volně se pohybovat a pobývat na území členských států. Tyto podněty zapracuje rumunská europoslankyně Adina-Ioana Vălean (RO, ALDE) do své připravované zprávy a tím pádem se promítnou do usnesení, jež Evropský parlament v této věci přijme letos na jaře.

Úterní program započal tématem navýsost kontroverzním: panelem věnujícím se revizi nařízení o přístupu k dokumentům EU (1049/2001). Předsedajícím byl senátor Sefzig. Se svým příspěvkem vystoupil v rámci této části senátor Alexander Vondra, ovšem nikoliv z pozice zástupce Senátu, ale jako vicepremiér české vlády pro evropské záležitosti a jménem Rady EU. Návrh Evropské komise na revizi předmětného nařízení je vnímán jako nedokonalý, protože dle mnoha hodnocení by vedl k omezení přístupu veřejnosti k dokumentům EU. Diskutující parlamentáři měli jedinečnou příležitost sdělit své výhrady přímo autorce návrhu, místopředsedkyni Evropské komise odpovědné za institucionální vztahy a komunikační strategii paní Margot Wallströmové. Této příležitosti využila také senátorka Rippelová, když v diskuzi představila usnesení, které Senát přijal 30. října 2008 a ve kterém upozornil na zmíněné nedostatky návrhu. Paní senátorka zároveň ale také poděkovala Komisi za dialog, který s národními parlamenty vede.

V další části jednání věnované výměně zkušeností národních parlamentů s transparentností rozhodovacího procesu informovala senátorka Rippelová přítomné o iniciativě, která byla v nedávné minulosti představena na půdě Komise pro ústavu a parlamentní procedury Senátu. Týkala se možnosti zvýšení participace občanů na legislativním procesu formou tzv. hromadné připomínky, která by měla podporu alespoň pěti set občanů nebo právnických osob. Paní senátorka zároveň vyjádřila přesvědčení, že transparentnost legislativního procesu se musí stát prioritou jak na evropské úrovni, tak i v případě legislativy vnitrostátní.

Během českého předsednictví bylo plánováno pouze jedno setkání výborů spoluorganizované s Evropským parlamentem. Proto má proběhlá akce pro Senát zvláštní význam. Lze ji bezpochyby hodnotit jako úspěšnou. Důkazem toho je například i zastoupení odpovědných institucí na velmi vysoké úrovni: V Bruselu jsme uvítali dva místopředsedy Evropské komise: Jacquese Barrota, komisaře pro justici a vnitro, a již zmíněnou Margot Wallströmovou. Roli zvláštního řečníka měl Evropský ombudsman, Nikiforos Diamandouros, na dotazy parlamentářů odpovídal generální ředitel z Evropské komise odpovědný za oblast justice a vnitra pan Jonathan Faull a v neposlední řadě byla na jednání zastoupena Rada Evropské unie, které Česká republika v tomto půlroce předsedá, vicepremiérem Alexandrem Vondrou. Senátor Sefzig ve svém závěrečném proslovu spolupředsedajícího jednání zhodnotil jako významné, protože se věnovalo závažným otázkám jako je svoboda a bezpečnost občanů EU. Dobrá spolupráce mezi národními parlamenty a s Evropským parlamentem je dle jeho hodnocení navýsost důležitá pro kvalitní demokratickou kontrolu v těchto citlivých oblastech politiky.

Tomáš Grulich( za přispění Adély Míkové, Martian Hrabáleka a Hany Sedláčkové)