"Do doby účinnosti tohoto zákona zemřeli všichni bývalí majitelé nemovitostí, jejich děti mají cca 80 roků, a tak se jich za dobu účinnosti tohoto zákona přihlásilo pouze cca 600," píší senátoři v návrhu novely zákona.
Senátorovi ODS Tomáši Grulichovi, který návrh předkládá, vadí především to, že z těchto šesti set žádostí byla většina zamítnuta a odškodného se dočkalo jen 200 žadatelů.
Podkarpatská RusPo Mnichovu v září 1938 začali na Podkarpatskou Rus útočit maďarští a polští partyzáni. Armáda proti nim nasadila tanky i letadla. Maďarsko si pak vynutilo část území. 14. března 1939 vyhlásilo Slovensko Slovenský štát a následující noc vtrhli Maďaři přes podkarpatské hranice, 15. března 1939 je vyhlášena nezávislá republika Karpatská Ukrajina. Po krátkém boji je celá Karpatská Ukrajina Maďarskem obsazena. Po zmanipulovaných volbách pod taktovkou SSSR bylo 29. června 1945 území postoupeno Sovětskému svazu. |
Bývalé Československo přitom v roce 1958 obdrželo od tehdejšího SSSR vyrovnání 920 milionů korun za ponechané nemovitosti. Z toho ale bylo za komunismu nakonec vyplaceno jen 13 milionů. Komunistická vyhláška totiž omezovala rozsah náhrad z ideologických důvodů.
Senátoři proto nyní navrhují zdánlivě drobnou, ale zásadní změnu. Stávající norma nárok omezovala na lidi, kteří majetek na Podkarpatské Rusi zanechali od 5. listopadu 1938 do 18. března 1939 a oficiálně o něj pak přišli do 23. května 1945.
Nově by se poněkud kostrbatá formulace měla zjednodušit a stanovit, že nárok na odškodnění mají lidí kteří od konce září 1938 do konce června 1945 museli na Podkarpatech svůj majetek nechat a už se pro něj nemohli vrátit. "Změna by měla pomoci například potomkům bývalých legionářů, kteří tvoří velkou část neúspěšných žadatelů," řekl Grulich iDNES.cz.
Šanci má až 350 lidí
Mapa meziválečného Československa
Po zmírnění podmínek by na odškodnění mělo dosáhnout dalších 240 lidí, kteří dostanou celkem 150 milionů korun. Senátoři ale odhadují, že o peníze požádá dalších 100 lidí, kteří nyní své nároky ani neuplatňovali, protože věděli, že by neuspěli.
"Celkově lze tedy dopady na státní rozpočet kvantifikovat v řádu 200 - 210 milionů Kč," uvádí senátní návrh novely zákona, o kterém bude rozhodovat vláda. Podle Grulicha bylo podle starého zákona zatím vyplaceno asi 170 milionů korun.
Nejčastějším důvodem pro zamítnutí žádosti bylo právě to, že lidé z Podkarpatské Rusy neutíkali jen v zákonem stanovených necelých pěti měsících na přelomu let 1938 a 1939, ale téměř celý rok.
Vesnice na Podkarpatské Rusi
Toto časové období bylo podle Senátu "zvoleno nešťastně a bez bližšího povědomí o historických událostech". K ohrožování Čechů i Slováků totiž docházelo po celý rok 1938 a lidé žijící v těsné blízkosti hranic s Maďarskem byli evakuováni před termínem uvedeným v zákoně. Šlo především o rodiny legionářů - zemědělců.
Naproti tomu státní zaměstnanci – železničáři, poštovní zaměstnanci, četníci a ostatní úředníci sloužili až do obsazení celého území Podkarpatské Rusi, které skončilo 18. března 1939, a kvůli výkonu služby opouštěli území Podkarpatské Rusi až po 18. březnu. Obě skupiny tak nesplnily časový limit pro odškodnění.
